Expedice na Severní pól...
Hurá! Povidlo se, jsme v Hannoveru...
A byl to teda pěkně dlouhej přelet zase. A navíc jsme měli kliku, za chvíli po tom, co jsme odletěli, Reykjavík zase zavřeli kvůli počasí...
Zamávali jsme Islanďanům, pokochali se naposled pohledem na černý sopečný pláže,... vlastně jo, i tu sopku jsme viděli. Ale radši jsme se ani nepokoušeli vyslovit její název. Jirka říkal, že před šestnácti lety kvůli ní vůbec nemohly lítat letadla, když si upšoukla...
Pěkně jsme to natáhli přes Velkou louži na Orkneje a pak přes Kanál do Němec. No,.. musim říct, zase jsem si s Jirkou zavzpomínal na naše RAFáky. Takhle nějak to ze vzduchu museli vidět i oni...
A vlastně, taky jsme tak trochu naháněli lodičky. Ale to aspoň nebouchalo kolem. Ani při příletu k německýmu pobřeží. Tam nás místo toho uvítaly desítky větráků, mixujících mraky...
Po přistání jsme nakrmili Sharka, nechali ho odvézt do hajan, no a my teď jdeme taky. A zejtra ráno hurá domů!!!
Hurray! It worked, we're in Hanover...
And it was a pretty long flight again. And on top of that, we had a luck, a little while after we left, Reykjavik was closed again due to the weather...
We waved to Icelanders, enjoyed the last view of the black volcanic beach,... actually, we saw the volcano too. But we didn't even try to pronounce its name. Jirka said sixteen years ago planes couldn't fly at all because of it, when it broke wind...
We made it pretty far over the Big Puddle to Orkneys and then across the Channel to Germany. Well,.. I have to say, we remembered our RAF guys again. They must have seen it from the air somehow...
And actually, we also chased boats a bit. But at least it didn't bang around. Not even when we arrived at the German coast. Instead, we were greeted by dozens of fans mixing clouds...
After landing, we fed Shark, had him taken to beddy-byes, and now we're going too. And tomorrow morning, we're going home!!!