Lázeňský povaleči...

Nějak se mi dneska nechce vstávat. Jedeme domů a to je smutný...

Ale určitě máme na co vzpomínat...

Třeba na včerejší posezení s tetou Helčou, velkou pí ár šéfovou). Chtěla si popovídat, jak se nám tu líbí, co tu maj dobrýho (ehm,... všecko přece...), jak jsme si užili procedůry. A taky o Svazu a Tygří(kový) letce. No, snad jsme jí s Pytlákem řekli všechno důležitý...

Ale taky jsme se spoustu zajímavostí dozvěděli i my...

Třeba, že sem jezděj i kamarádi z Řízení letovýho provozu. A spousta slavnejch lidí (konec konců, my potkali pani Zelenkovou)...

A že všechno bláto, ve který se tu lidi rochněj, se těží tady kousek od nás a po každým použití se vrací zase zpátky do rybníka. Že ho tu maj zásoby na 400 let a to, který vrátěj zpátky se dá na léčení použít zase až tak za 50 - 70 let...

No, asi se sem vrátíme o trošku dřív. A až půjdem nebo pojedem kolem vody, tak,... hele, támhle v tom kousku jsem si máčel tlapky. No jasně, že to poznám, vydrápnul jsem si do tý větvičky křížek...

I don't want to get up today. We're going home and that's sad...

But we certainly have something to remember...

For example, yesterday's meeting with aunt Helča, the big PR boss). She wanted to talk about how we like it here, what's good here (ehm,... everything, of course...), how we enjoyed procedures. And also about the CzAA and the Tiger Cub Squadron. Well, I hope Pytlák and I told her everything important...

But we also learned a lot of interesting things...

For example, that friends from Air Traffic Control also come here. And lots of famous people (after all, we met Mrs. Zelenková)...

And that all the mud that people wallow in is mined here not far from us and after each use it goes back into the pond. That they have a supply of it for 400 years and the one that they bring back can be used for healing again in about 50-70 years...

Well, we'll probably come back here a little earlier. And when we walk or drive around the water, well... look, I dipped my paws in that bit over there. Well, of course I'll recognize it, I scratched a cross on that twig...