Letní putování...
V noci byla pěkná buřina a lilo jak z konve. Takže když jsme se ráno vydali na další putování, bylo všechno ještě mokrý, v oudolích i na kopcách válely se mraky a hlavně, bylo příjemně chladno. Jen to byl hodně smutnej den, tak jsme cestou zapálili svíčku u křížku...
Obešli jsme kopec Lokov nad Žítkovou, pozdravili veverku při snídani a pak zamířili k prvnímu cíli pro dnešní den...
Malej křížek v lese, skoro před sedmdesáti rokama tady spadlo letadlo. Další svíčka dneska...
Kousek dál u silnice pak je velkej pomník s vrtulí, tak jsme si ho taky prohlídli...
A pak se šli kouknout do lomu. Bejvalýho, dneska je z něj rezervace. Krásnej, velkej a uvnitř dvě jezírka. Docela div v tom horku...
Pytlák si pak usmyslel, že rozhodně musíme ještě vylézt na kopec, protože jsme jich tady zatím slezli docela málo. Blázen, chyťte ho! Pravda ale je, že se tam chtěl podívat kvůli něčemu jinýmu. Kdysi, ještě v minulým tisícíletí (cha, chááá, dědek...) tu prej byl na škole v přírodě...
Našli jsme to místo. A potkali tam i medvěda! Milej, usmíval se, nechal se i podrbat...
Akorát teda, řek Pytlákovi někdo, že je to pak do Žítkový pěkně daleko? Aspoň teda z kopce Mikulčáku to tak vypadalo. Žítková sice hned naproti. Ale děsně maličká...
Ale zvládli jsme to docela na pohodu. Dolů po sjezdovce, pak skrz Vápenice a Hrozének,... i jsme se stihli vykoupat... A za odměnu nás pak čekaly sýrky a kakalíčko nahoře u oveček...
A večer další nádhernej západ slunce...
There was a huge storm at night and it was raining cats and dogs. So when we set off on our next hike in the morning, everything was still wet, clouds were rolling in the valleys and on the hills and, most importantly, it was pleasantly cold. But it was just a very sad day, so we lit a candle at the cross on the way...
We went around the hill Lokov over Žítková, greeted the squirrel having a breakfast and then headed to the first destination for today...
A small cross in the forest, almost seventy years ago a plane crashed here. Another candle today...
A little further along the road there is a large monument with a propeller, so we looked at it too...
And then we went to look at the quarry. It used to be a reservation today, beautiful, large and with two lakes inside. Quite a wonder in the heat like that...
Pytlák then decided that we definitely had to climb another hill, because we had not climbed down very many of them here so far. He´s mad, catch him! But the truth is that he wanted to look there for something else. Once, back in the last millennium (ha, ha, old man...), he said he has been there for a school in nature...
We found the place. And we even met a bear there! He was sweet, smiled, even let himself be scratched...
But did someone tell to Pytlák that it was quite far to Žítková? At least that's how it seemed from the Mikulčák hill. Žítková was right across the valley. But it looked terribly small...
But we managed it quite easily. Down the ski slope, then through Vápenice and Hrozének,... we even managed to take a bath... And as a reward, cheese and coca awaited us up there next to sheeps...
And another beautiful sunset in the evening...