Lítali pro nás...
Ksem si myslel, že bude dneska klidnej den. Pytlák v práci, Roman mezi službama, Míša kdes na jihu (takže zase můžu žvanit, jak mi tlamička narostla a nehrozí na mě nikdo prstem...)...
No a najednou se Roman zved a prej, vstáváme, mladej, jede se na vejlet...
A za chvíli jsme byli na letišti v Mladý Boleslavi...
Hej, tam to znám. Tam je přeci strejda Jarda a taky děda Handlík. A muzeum se skluzavkou. A spousta... Jakože FÁKT SPOUSTA!!!... Starejch letadel. Takový ještě ty splašený prkýnka, drátky a plátno...
Jó, mazec!...
A kluci s nima lítali. Těsně nad hlavou, rychle, motali se, dokonce předváděli i letecký souboje...
No a jeden strejda, Honza Sobotka, mě svez! V akrobatickým hlavokrutu! Jen teda, tenhle měl okýnko po straně, takže jsem viděl i pod sebe. No a to už fakt zavánělo plyšovejma kostičkama...
To když mě pak vozili skřítkové od Gábi a Domina, tak to byla větší pohodička...
I thought today would be a quiet day. Pytlák at work, Roman between services, Míša somewhere in the south (so I can talk again about how my mouth has grown and no one threatens to point a finger at me...)...
But suddenly Roman woke up and said, get up, young man, we're going for a ride...
And in no time we were at the airport in Mladá Boleslav...
Hey, I know it there. There is uncle Jarda and also grandpa Handlík. And a museum with a slide. And lots... Like REALLY LOTS!!!... of old planes. Runaway old boards, wires and canvas...
Bad ass!...
And boys flew with them. Just overhead, fast, they were staggering, even performing air combat...
Well, and one uncle, Honza Sobotka, gave me a ride! In an acrobatic headhsaker! But, this one had a window on the side, so I could see under me. Well, it really smelled like plush bricks will go out of me...
Then when I was driven by Gábi´´ s and Domin's kids, it was more comfortable...