Velkej plyšovej útěk - 1. díl...
Kamarádi pomoc!!! Zajali nás! Na výletě v Polsku nas zbaběle pochytali , prevíti německý. Pod dozorem eskorty a se štěkajícíma psama nás dovlekli az do lágru mezi ostnatej drát! Všude strážní věže a světlomety. Nesměli jsme spolu ani mluvit. A tak jsme jim na všechno odpovídali jen jméno a číslo...Místo hotelu nás šoupli do dřevěnejch baráků. Je nás tu spousta a hodně národností. Angličani, Amíci, Poláci, Žabžové, ale i my a další Čechoslováci. I Dan Švec! A tetu Ivet strčili do táborový kuchyně! A prej, že žádný řízky nebo uzený antilopy, umí jen polívku z tuřínu! Bohové s náma...
Teda to je síla jak se chovaj k zajatejm letcům. V táboře je málo místa, bydli se v barácích je zima a spí se na tvrdejch dřevěnejch postelích. Ven nesmíme, jediný co můžeme je číst knížky nebo hrát občas deskovky. Ale těch není dost pro všechny a za chvíli už mě to nebaví...
Nevím jak to mohli všichni před náma za války vydržet. Naši kabrňáci i ostatní. To byli opravdu moc stateční, i když jim nebylo do smíchu...
Budeme muset něco vymyslet, tady teda rozhodně jen tak nezůstanem...
Great plush escape, part one...
Help, my friends!!! They captured us! On a trip in Poland we were cowardly caught by German bastards. Under the surveillance of an escort and with barking dogs, they dragged us to the camp between the barbed wire! Watchtowers and searchlights everywhere. We weren't even allowed to talk to each other. And so we only answered them with name and number...Instead of a hotel they shoved us into wooden barracks. There are many of us and many nationalities. Englishmen, Americans, Poles, Frogeaters, but also us and other Czechoslovaks. Even Dan Švec! And they pushed aunt Ivet into the camp kitchen! And she said that no schnitzel or smoked antelope, she can only make turnip soup! Gods with us...
So that's a bit too much how they behaved towards the captured airmen. There is not much space in the camp, it is cold in barracks and we must sleep on hard wooden beds. We are not allowed to go out, the only thing we can do is read books or occasionally play board games. But there aren't enough of them for everyone, and after a while I get tired of it...
I don't know how everyone in front of us could stand it during the war. Our great guys and others. They were really very brave, even if they weren't laughing...
We'll have to figure something out, so I'm definitely not going to just stay here...