Vichr a mlha...
Ahojky. Ještě než usneme, tak píšu pár řádků zase. A oba se prolejváme horkým čajem...
Dneska nám to usínání vůbec nebude trvat. Vydali jsme se do hor, Pytlák mi chtěl ukázat tu největší, co tu máme - Sněžku...
Z Pomezních chaloupek nahoru to sice neni nijak daleko. Ale skoro pořád do kopce. Klouzalo to, navíc přišla mlha. A nahoře pak na hřebenech silnej vítr...
Jako, mně se jen dělala jinovatka na fouskách, zato Pytlákovy fousy byly jak ledopád nad Prackovickým mlejnem. A ten vichr!!! Strašný!!!
Dneska nás pantáta Krakonoš nahoru prostě pustit nechtěl...
Vzdali jsme to kousek před cílem, vlastně na začátku Sněžky. Bylo by nebezpečný pokračovat dál. Holt jindy. Ale zážitek to byl, to zase jo...
Hi. Before we fall asleep, I write few lines again. And we both drink hot tea...
Today we fall asleep early. We went to mountains, Pytlák wanted to show me the biggest one we have here - Sněžka...
It is not far from Boundary chalets up. But almost always uphill. It was slippery, plus the fog came. And above on the ridges came a strong wind...
Well, I was just getting frost on my mustache, but Pytlák's beard was like an icefall over the mill in Prackovice. And the wind!!! Terrible!!!
Mr. Krakonoš just didn't want to let us up today...
We gave up a little before the finish line, actually at the beginning of Sněžka. It would be dangerous to continue. Some other time. But yes, it was a great experience...