Víkend v Kunovicích...
Večer sluníčko začalo zapadat, jako vždycky. A přestalo tolik připalovat. Navíc zbarvilo oblohu do krásně oranžový. Takže procházka po stojánce a prohlídka letadel byla o to zajímavější...
Letadla, co začaly vyjíždět na dráhu a startovat k nebi, koupaly se v paprscích zapadajícího sluníčka, který se jim odráželo na trupech i v kabinách. Skoro jako v pohádce...
Navíc ten západ samotnej byl prostě boží. Dokonce byly na sluníčku vidět i čmouhy! Hmmm,... že by přišla zase nějaká polární záře?...
Vlastně, to bychom ji s Jirkou mohli sledovat tady. Teda pokud se ve Finsku rozprchnout mraky...
In the evening the sun started to set, as always. And it stopped burning so much. Moreover, it turned the sky a beautiful orange. So the walk along the stand and the inspection of planes was all the more interesting...
Planes that started to take to the runway and take off into the sky were bathed in rays of the setting sun, which reflected on their fuselages and in cabins. Almost like in a fairy tale...
Moreover, the sunset itself was simply divine. You could even see smudges in the sun! Hmmm,... what if some northern lights would come again?...
Actually, Jirka and I could watch it here. But only if clouds in Finland disperse...