Za Lunou...
Ahoj, kamarádi doma!...
Omlouvám se, hlásím se až teď, včera už jsme neměli síly. Bylo to totiž pořádně dlouhý! Sotva jsme se ráno stihli nasnídat a už jsme mastili na letiště převzít si Džambíka. Jinýho, než minule, ten co jsme s ním do Soulu přiletěli, tak se hned otočil a letěl zase zpátky s jinou posádkou. Oni se kluci musej střídat, protože tolik hodin najednou je pěkná nakládačka a jedna posádka by to takhle na otočku nezvládla...
Dostali jsme na starost LX-VCB. Oni jsou Džambíci sice na první pohled stejný, ale každej má pod kabinou napsaný svoje jméno a někdy i obrázek navíc...
Ahoj, Džambíku, já jsem Olin...
Ahoj, Oline, já jsem Ášsyr Alzét...
Teda,... toho asi maminka neměla ráda, takový divný jméno...
Jo, aha... To se jmenuje podle města v Lucembursku...
Hm, já až si teda postavím letadlo, budu mu řikat líp. Pyňďa třeba...
Po osmi a půl hodinách jsme přistáli v Baku u Kaspickýho moře. Žádnou příšeru jsem neviděl. Ono na to ani nebyl čas, museli nás během jedný hodiny dotankovat a vystřídat posádku na zbytek letu. Kamarádi Remo a Robin převzali řízení, Eric si šel dáchnout a já pokračoval dál. Musel jsem se koukat, no. Co když zase uvidíme takový nádherný zasněžený hory, jako když jsme letěli nad Čínou?...
Jenže už žádný takový veliký hory nebyly. Navíc se začalo rychle stmívat, letěli jsme naproti Luně. A byla tentokrát tuze krásná! Veliká, kulatá, nejdřív i do červena jako jahoda. Jakože úplně!...Přistáli jsme pozdě v noci a než se zase všechno překontrolovalo, šli jsme spát pěkně pozdě. Proto dneska s Ericem odpočíváme. Zítra totiž...
Nepovím...
Ale zatím Vám ukážu pár fotek zase...
We barely had time to eat breakfast and were already on the way to
the airport to pick up Jumbie. Different one, we got LX-VCB in charge. Although Jumbies are the same on the surface, everyone has
its name written under the cabin and sometimes an extra picture...
Hi Jumbie, I'm Olin...
Hi, Olin, I'm Ashsyr Alzet...
Ooooops,... his mom probably didn't like him, such a strange name...
Yeah, ah... He´s named after the city in Luxembourg...
Um, when I build my plane, I call it better. Shrimp, for example...
After eight and half hours we landed in Baku by the Caspian Sea.
I didn't see any monster. Even there wasn't time for that, they had to
refuel us within one hour and replace the crew for the rest of the
flight. Remo and Robin, my new friends, took it over, Eric went to take
a breather and I kept on. I had to watch, you know. What if we see such beautiful
snow-covered mountains again, like when we flew over China?...
But there were no such big mountains anymore, unfortunately. In addition, it
started to get dark quickly, we were flying towards the Moon. And it was so beautiful this time! Big, round, even red like a strawberry at first. Completely!...
We landed at night and we went to bed pretty late, before everything was checked again. That's why Eric and I are resting today...
Because tomorrow...